Pokyny k obřadům Svatého týdne
(do reforem r. 1955)
Svatý týden se začíná Květnou nedělí. Před zpívanou mší
sv. se světí ratolesti, které se položí na oltářní kredenc, stojící na
epištolní straně oltáře. Také věřící mívají v rukou ratolesti.
Přichystá se kříž k průvodu a fialové korouhve. Kříž je zahalen
fialovou rouškou. Na oltáři hoří šest svící. Kněz oblékne fialový
pluviál, asistující knězi mají fialové dalmatiky, nejsouli, tedy
jáhen si oblékne štolu a manipul, podjáhen pouze manipul.
Celebrant kromě pluviálu má ovšem také humerál, albu a štolu. K
oltáři nesou ministranti misál, kropenku, kříž k průvodu a
korouhve, kostelník kadidelnici a loďku. Nosiči korouhví se
postaví u oltáře tak, aby nezakrývali lidu pohled na oltář. Po
stranách kříže se nesou hořící svíce. Kněz po »asperges« a po
modlitbách přistoupí k oltáři na epištolní stranu, kostelník s
kadidelnicí zaujme místo vedle kredenčního stolku, kam se též
postaví ministrant s kropenkou. Když kněz okouří ratolesti, položí
kostelník ratolest určenou pro kněze doprostřed oltáře. Potom
kněz rozdává ratolesti lidu. Lid má přijímat z jeho rukou ratolesti
vkleče a políbit ji. Když kněz rozdá ratolesti, modlí se další
modlitby. Ve větších kostelích bývají při tomto obřadu v
presbytáři také zpěváci, kteří knězi odpovídají. I těmto zpěvákům
dá kněz posvěcené ratolesti.
Potom se seřadí průvod. V čele se nesou korouhve, za
nimi jde školní mládež, zpěváci, potom se nese kříž a světlo. Jeli
asistence, nese kříž podjáhen, potom jde kněžstvo s asistencí, za
ní lid. Všichni mají v rukou ratolesti. Při průvodu se zvoní zvony.
Obejde se kostel a při návratu vejdou do kostela nosiči korouhví,
školní mládež a zpěváci. Zpěváci se zastaví uvnitř kostela u dveří
a kostelník zavře dveře. Duchovenstvo s ministranty a lid
zůstanou venku přede dveřmi. Kněz zazpívá střídavě se zpěváky
chvalozpěv. Potom zatluče kněz ramenem kříže na dveře,
kostelník je otevře a ostatní průvod vejde do chrámu. Kněz
odejde do sakristie, nosiči postaví kříž a korouhve na příslušná
místa. Lid však zůstane v kostele. Ihned potom začne mše sv., při
níž se zpívají pašije podle sepsání sv. Matouše. Zpívajíli pašije
jáhnové, drží celebrant po celou dobu pašijového zpěvu v ruce
ratolest. Zpívajíli pašije zpěváci na kůru, drží ratolesti u oltáře
všichni přisluhující, celebrant však ji bere jen při čtení evangelia.
Po mši sv. není požehnání.
V pondělí a v úterý po Květné neděli se slouží mše sv.
ve fialové barvě. V úterý se čtou pašije podle sepsání sv. Marka,
ve středu podle sepsání sv. Lukáše. Ve středu se konávají ve
větších kostelích v podvečer temné hodinky. Kostelník připraví
trojhranný svícen, postaví jej uprostřed presbytáře a na svícen
zabodne 14 svíček ze surového vosku. Uprostřed je větší svíce
bílá. Na oltář dá šest svící také ze surového vosku. Všechny
svíčky se rozsvítí. Kostelník se postaví se zhasinadlem poblíž
trojhranu a po každém žalmu zhasne jednu svíčku, počínaje
nejdolejší svíčkou vlevo. Nakonec hoří jen bílá svíce uprostřed.
Po chvalozpěvu »Benedictus« odnese kostelník hořící svíci za
oltář. Po ukončení hodinek se dá znamení klapačkou a hořící
svíce se postaví opět na trojhran. Kostelník si napřed domluví s
knězem znamení, aby věděl, kdy má svíčky zhasínat. Po ukončení
hodinek odstraní kostelník trojhran, s oltáře sejme svíčky a nasadí
normální svíčky bílé. Kříž na hlavním oltáři se zahalí rouškou
bílou místo dosavadní fialové. Oltář se lehce ozdobí, zavěsí se
bílá antipendium, dá přehoz přes pultík a upraví kredenční stolek.
Vedle zvonku se položí klapačka. Vedle hlavního oltáře nebo v
některé kapli se upraví oltář, který má svatostánek. Tento oltář se
ozdobí květinami a na oltář se postaví šest svícnů se svícemi, kříž
se zahalí bílou rouškou, ale je možno ponechati také roušku
fialovou. Na tomto oltáři nemají být relikviáře. Na jeho stupně se
položí koberec a s oltáře se odstraní mešní tabulky. Svatostánek
se otevře a rozloží se v něm čistý korporál. To učiní kněz. Na
oltář se položí bursa s korporálem. Tomuto oltáři se říká
Getsemanská zahrada.
Zelený čtvrtek.
V sakristii si kostelník nachystá lepší
bílá mešní roucha, budeli asistence, také dalmatiky. Připraví se
ještě jeden kalich s patenou a pallou a rouškou na jeho zahalení.
Tento kalich se postaví na oltářní kredenc v presbytáři mezi dva
svícny se svícemi. Neníli asistence, postaví se tento kalich na
evangelní straně oltáře blíže k svatostánku. Poblíž oltáře se
připraví baldachýn a kostelník si zajistí nosiče. Rozdělá se oheň
do dvou kadidelnic. Připraví se bílý pluviál a tři velké hostie na
kalich ke mši sv. Do kropenky dá kostelník místo kropáče svazek
kočiček, které byly posvěceny na Květnou neděli. Na oltáři se
rozsvítí šest svící a také svíčky na oltářní kredenci. V tento den se
slouží jediná mše sv., i když je u kostela více kněží. Mše sv. bývá
zpravidla zpívaná nebo slavná. Oltář se okuřuje. Při »Gloria« se
slavně vyzvání na věži, zvoní se oltářními zvonky i zvonkem u
sakristie. Po »Gloria« odstraní kostelník od oltáře zvonky a šňůru
od zvonku u sakristie kostelník uváže, aby se jí nemohlo použít.
Při evangeliu, jeli asistence, se nedrží svíce. Místo zvonku se
užívá klapaček. Po přijímání kněze bývá společné sv. přijímání
věřících. Po sv. přijímání rozsvítí kněz svíčky na oltáři
»Getsemanská zahrada«. Na tento oltář nebo před ním se připraví
lampa pro věčné světlo. Jakmile dočetl celebrant poslední
evangelium, přinese kostelník k oltáři bílý pluviál, kadidelnice a
velům. U oltáře odloží celebrant ornát a manipul, oblékne si
pluviál a nasype kadidlo na oheň obou kadidelnic. To učiní
ovšem jen tehdy, jeli postaráno o dva asistenty nebo schopné
thuriferáře, kteří budou při průvodu okuřovat Nejsvětější svátost.
Jinak stačí jen jedna kadidelnice a pak kostelník okuřuje sám v
průvodu Nejsvětější svátost. Když celebrant okouřil Nejsvětější
svátost uloženou v kalichu, vloží mu kostelník na ramena velům a
kněz jde pro kalich. Zatím se seřadí průvod. V jeho čele nese
ministrant křížek a nosiči se postaví s baldachýnem před oltář tak,
aby kněz mohl ihned pod něj vejít. Při průvodu klepají ministranti
klapačkami. Průvod jde kostelem k oltáři Getsemanské zahrady a
Nejsvětější svátost se okuřuje tak, jak bylo stručně vylíčeno. V
Gatsemanské zahradě postaví kněz kalich na oltář, sejde k
dolnímu stupni, kostelník sejme s jeho ramenou velům a ihned je
složí. Kněz okouří kalich a uloží jej s Nejsvětější svátostí do
svatostánku. Průvod se pak vrací k hlavnímu oltáři, kněz ovšem
již nejde pod baldachýnem, ani není okuřován. Nosiči baldachýnu
kráčejí s kostelníkem za knězem. U hlavního oltáře kněz napřed
poklekne, ostatní asistence také klekne a zůstane klečet. Celebrant
vstane, vyjme ze svatostánku Nejsvětější svátost oltářní, okouří ji,
vezme velům a jde v témž pořádku jako při prvém průvodu znova
do Getsemanské zahrady. Tam se uloží za stejných poct
Nejsvětější svátost do svatostánku. V tu chvíli rozsvítí kostelník
světlo věčné lampy u Getsemanské zahrady. Kněz potom odejde
po krátké modlitbě do sakristie. U hlavního oltáře se nekleká,
nýbrž všichni se jen ukloní před křížem. Kostelník zhasne světlo
ve věčné lampě u hlavního oltáře. V Getsemanské zahradě hoří
svíce po celý den, i když je kostel zavřen. U tohoto oltáře má
klečeti stále jeden ministrant v adoraci. Ministranti se střídají. U
Getsemanské zahrady se kleká na obě kolena. Když kostelník
zhasl světlo ve věčné lampě před hlavním oltářem, zhasne též
všechna světla na tomto oltáři. Kněz odloží v sakristii pluviál a
štolu, vezme si fialovou štolu, odejde s ministrantem k oltáři a
modle se snímá s oltáře plátna, při čemž mu posluhuje kostelník.
Když sňal plátna, omývá kněz oltářní desku svěcenou vodou a
svěcenými ratolestmi z Květné neděle. Totéž vykoná u všech
ostatních oltářů kromě oltáře v Getsemanské zahradě. Oltáře
zůstanou obnaženy až do Bílé soboty. Po odhalení oltářů se
odstraní bílá rouška s kříže hlavního oltáře a kříž se zahalí zase
fialovou rouškou. Na hlavním oltáři zůstane svatostánek otevřen.
Po ukončení obřadů a uložení rouch v sakristii odnese kostelník
na faru všechny bohoslužebné nádoby a tam je kněz vyčistí, také
nádobky se sv. oleji.
V poledne se již nezvoní, ani večer klekání, nýbrž
nahradí je se klapáním klapaček a řehtáním řehtaček. Konajíli se
v podvečer temné hodinky, upraví se vše tak jako ve středu,
jenom hlavní oltář zůstane obnažen. Večer bývá v Getsemanské
zahradě pobožnost. Kněz se obléká v rochetu, štolu a bílý pluviál.
Kadidla není třeba, neboť se Nejsvětější svátost nevystavuje. Po
pobožnosti se zhasnou svíce a kostel se uzavře.
Boží hrob se upravuje zpravidla u některého postranního oltáře,
nejlépe blízko vchodu do kostela. Boží hrob musí být důstojný a
vkusný. Na oltáři musí být trůn pro Nejsvětější svátost oltářní
anejméně dvanáct svící, které hoří od chvíle, kdy je přinesena a
vystavena Nejsvětější svátost, to jest od Velkého pátku až do
Vzkříšení. V noci z pátku na sobotu se světla zhasínají, a to po
večerní velkopáteční pobožnosti, konané u Božího hrobu.
Nedávejte kolem Nejsvětější svátosti elektrické žárovky. Lépe
jest osvětliti sám oltář a Nejsvětější svátost ozářiti reflektory. Na
Boží hrob se dává hodně rostlých květin v květináčích. Ve spodní
části oltáře se upraví místo pro mrtvé tělo Kristovo. Tělo se
zahaluje bílým průsvitným závojem. Tlumená světla a květiny
zvýší dojem. Kolem Božího hrobu se postaví větší stromky,
doporučuje se hodně zeleně. Na stupně oltáře se natáhne koberec,
také před oltář. Na podstavec trůnu na oltáři a ve svatostánku
tohoto oltáře se rozestře čistý korporál. Někde se přenáší
Nejsvětější svátost večer do Getsemanské zahrady. Na oltář se
postaví bílá bursa s korporálem. Před oltář se dá klekátko a
doporučuje se postaviti před oltář mřížku.
Velký pátek.
Je to den největšího smutku věřícího lidu,
neboť Kristus Pán skonal na kříži přehořkou smrtí. Ráno se
nezvoní klekání, nýbrž klepe se klapačkami nebo řehtá
řehtačkami. Hlavní oltář zůstane obnažen, nezavěšuje se na něj
antipendium. Na oltář se postaví šest svící ze surového vosku.
Oltářní kříž je zakryt fialovou nebo černou rouškou. Na oltářní
stůl (mensu) se postaví ještě jeden kříž, zahalený fialovou nebo
černou rouškou a opře se o svatostánek. Oltářní stupně se
nepokrývají kobercem, ale rozloží se tam tolik polštářků, kolik
bude u oltáře kněží. Budeli asistence, postaví kostelník do
presbytáře vysoký pultík. Kredenční stolek stojí na evangelní
straně, položí se na něj bílá mapa (oltářní plátno), černá bursa s
korporálem, purifikatorium, konvičky s vínem a vodou, ručníček
lavabo, pultík s misálem, monstrance a bílý průsvitný závoj na
monstranci. V presbytáři, nejlépe v jeho středu před mřížkou,
jejíž dvířka jsou otevřena, rozestře se fialové sukno a na ně se dá
polštářek. Na polštářek se totiž položí k uctívání kříž, až bude
V Getsemanské zahradě se rozsvítí svíčky, jakmile se
otevře kostel. Poblíž tohoto oltáře se postaví baldachýn. Nosiči
musí být připraveni. Vedle Božího hrobu se postaví asi dvě
stolice, potažené černým suknem, a i tam se dá polštářek, na
němž bude položen kříž k uctívání Kristových ran. V
Getsemanské zahradě hned od rána adorují ministranti. Jest tam
připraveno velům, dva svícny a klapačky. Na hlavním oltáři se
nerozsvěcují svíčky. V sakristii se uchystá černý ornát, a jeli
asistence, též dalmatiky a kromě toho černý pluviál.
Velkopáteční obřady. Kněz se obléká k oltáři v černé
mešní roucho jako při zádušní mši sv. Asistence se obléká do
černých dalmatik. Ministranti jsou v černých komžích. Když jde
kněz k oltáři, nedává se zvonem znamení. U oltáře kněží padnou
na tvář na oltářní stupně a chvíli rozjímají o utrpení Páně. Když
kněz povstane, vezme kostelník s určeným ministrantem s
kredence mapu (oltářní plátno), která je přeložena po délce na půl
a položí ji na oltář tak, aby přední polovice oltářní mensy zůstala
nezakryta. Potom postaví na epištolní straně oltáře pultík s
misálem. Kněz přečte z misálu dvě proroctví. Na kůru se zpívají
pašije podle sepsání sv. Jana a po nich se kněz modlí za všechny
stavy. Když dokončil modlitby, odloží ornát. Při tom mu pomáhá
kostelník. Ornát zůstane u oltáře. Kněz vezme kříž postavený na
oltáři, odhaluje jej a zpívá: »Ejhle, dřevo kříže, na němž pněla
spása světa«. Když je kříž úplně odhalen, odnese kněz kříž na
připravené místo v presbytáři (má odložiti také obuv), položí kříž
a uctí jej políbením. Po něm tak učiní asistující kněží a
ministranti, naposledy kostelník. Potom bývá kázání. Zatím
kostelník sejme roušky se všech křížů v kostele. Po této práci si
připraví oheň do kadidelnice, jeli asistence, do dvou kadidelnic.
Po kázání se zakryje plátnem celá plocha oltáře, rozsvítí se svíce
na oltáři a všechny svíce v Božím hrobě. V Božím hrobě se
rozsvítí vůbec všechna světla. Kněz nebo asistující kněz připraví
na oltář korporál, purifikatorium a monstranci, bursu postaví na
evangelní straně. Kostelník přenese misál na evangelní stranu a
postaví jej blíže k svatostánku. Po kázání, (nebyloli kázání, tedy
hned po uctívání sv. kříže) oblékne celebrant opět manipul a ornát
a jde s přisluhujícími k oltáři v Getsemanské zahradě, vyjme zde
ze svatostánku kalich se sv. hostiemi a okouří jej. Kadidelnice
nesou asistující, nejsouli asistující, nese jedinou kadidelnici
kostelník. Potom vloží kostelník na celebranta velům a ihned se
seřadí k průvodu. V čele je nesen nezahalený kříž, ministranti
dávají znamení klapačkami, asistující nebo kostelník okuřuje
Nejsvětější svátost, kterou nese kněz pod baldachýnem. Průvod
jde k hlavnímu oltáři. Tam kněz okouří nejprve kalich, když před
tím kostelník sňal s kněze velům. Potom celebrant slouží mši sv.
darů předposvěcených. Kněz sejme s kalicha roušku, položí sv.
hostie u kalichu, nalije do něho víno a vodu, nasype kadidlo do
kadidelnice a okuřuje Nejsvětější svátost. Kněz se neokuřuje.
Ihned potom si kněz omývá ruce na epištolní straně oltáře dole
pod stupni. Odejde do středu oltáře a zazpívá »Pater noster« a
modlitbu »Libera«. Potom pozvedne jednou rukou sv. hostii a
ministrant dává klapačkou znamení jako při pozdvihování. Sv.
hostie se však neokuřuje. Po modlitbě kněz poklekne a vezme sv.
hostii jako při přijímání při mši sv. a recituje: »Domine, non sum
dignus«. Při tom ministranti dávají znamení klapačkou. Potom
kněz přijme sv. hostii a z kalicha směs vína a vody. Třetí sv.
hostii vloží kněz do monstrance, vyčistí kalich a odloží ornát.
Oblékne se do černého pluviálu, který zatím přinese kostelník ze
sakristie. Po celý tento obřad je kostelník u oltáře s kadidelnici,
jeli asistence, s dvěma kadidelnicemi; když ovšem odejde do
sakristie pro pluviál, odevzdá kadidelnici nebo kadidelnice
ministrantům. Kněz okouří Nejsvětější svátost, kostelník vloží na
jeho ramena velům a opět se seřadí k průvodu. V čele je nesen
kříž. Kněz nese monstranci pod baldachýnem. Při průvodu
okuřují monstranci asistenti nebo kostelník a ministranti dávají
znamení klapačkami. V Božím hrobě se vystaví Nejsvatější
svátost po okouření na trůn. Kostelník sejme s celebranta velům a
přisluhuje při okuřování. Jeli potřebí, přistaví kostelník schůdky.
Když je Nejsvětější svátost vystavena na trůně, kněz znova ji
okouří a průvod se vrátí do sakristie. Baldachýn se postaví v
kostele u Getsemanské zahrady. Kostelník zhasne svíce na
hlavním oltáři a v Getsemanské zahradě, kde již přestává
ministrantská adorace; od té chvíle se adoruje v Božím hrobě.
Zde také musí hořet věčná lampa. S hlavního oltáře se odstraní
mapa a odnesou se svícny. Během dne se svícny vyčistí.
Jdeli kostelník kolem Božího hrobu, kleká na obě
kolena, u Getsemanské zahrady se nyní kleká pouze na jedno
koleno. V poledne se nezvoní.
Konajíli se odpoledne temné hodinky, připraví se vše
jako na Zelený čtvrtek.
Na Velký pátek odpoledne bývá křížová cesta, ovšem
bez požehnání. Večer bývá u Božího hrobu pobožnost, po níž
ukládá kněz Nejsvětější svátost do svatostánku. Přenášíli se
Nejsvětější svátost do Getsemanské zahrady, nutno tam včas
rozsvítit svíce na oltáři, přichystati si kadidelnici a obstarati včas
nosiče baldachýnu. Průvod jde v takovém pořádku jako při
ranním přenášení Nejsvětější svátosti do Božího hrobu. Zůstáváli
Nejsvětější svátost v Božím hrobě, nepřipravuje se ani baldachýn
ani velům a také není třeba klapaček. Kostelník ovšem přinese
kadidelnici, aby mohla být monstrance před uložením okouřena.
Po pobožnosti u Božího hrobu se zhasnou svíce a všechna světla
kromě věčné lampy. Klekání se nezvoní, nýbrž se dává znamení
jen řehtačkami a klapačkami. Kostelník prohlédne u Božího
hrobu svíce a vymění je, jeli toho třeba.
Bílá sobota.
Klekání se ráno nezvoní, nýbrž dává se
znamení řehtačkami a klapačkami. Hlavní oltář se pokryje třemi
plátny, jak jest předepsáno pro mši sv. Kostelník použije těch
pláten, která byla sňata na Zelený čtvrtek. Na oltář se dá šest
svící. Na evangelní straně vedle oltáře se postaví veliký svícen s
velikonoční svící – paškálem, zatím bez zrn. Na oltářní stupně se
připraví zvonky. Do věčné lampy se nalije olej, ale věčná lampa
se nezapálí. V presbytáři se postaví vysoký pult a položí se naň
misál. Také na oltář se dá pultík. Zavěsí se fialové antipendium.
Na oltář se nedávají květiny. Na kredenční stolek se postaví dva
svícny se svícemi a připraví se tam fialový ornát a manipul.
Z křtitelnice se vylije voda do sakraria, mísa se vyčistí a
do polovice se naplní čistou vodou. Křtitelnice se naplňuje jen do
poloviny, poněvadž se tento obřad opakuje před svatodušními
svátky. Stojíli křtitelnice blízko oltáře, postaví se na oltář skřínka
se sv. oleji, dva podnosy, dva ručníčky a na podnos se položí
chomáčky vaty a dvě lžičky. Neníli křtitelnice blízko oltáře,
postaví se vedle ní stolek pokrytý bílým plátnem a všechny
vyjmenované věci se položí na tento stolek.
U hlavního vchodu do kostela se na menší stolek položí
bílá dalmatika, manipul a štola. Před kostelem se postaví hranička
dříví dobře vyschlého a do ní se vloží dřevitá vlna. V sakristii
přichystá kostelník fialovou štolu, fialový pluviál, triangl, na
podnos se dají staré zbylé sv. oleje a chomáčky vaty, kterých se
používalo ve styku se sv. oleji. Kromě toho se přichystá lucerna
se svíčkou, ovšem nerozsvícenou, další podnos se zrny pro
paškál, prázdná kadidelnice, kropenka se svěcenou vodou,
křesadlo, loďka s kadidlem a kříž k průvodu. Jeli asistence, je
nutno pro asistenci přichystat dalmatiky, humerály, alby a
cingula, pro jáhna také fialovou štolu. V určenou dobu, zpravidla
mezi šestou a sedmou hodinou ranní, se rozsvítí v Božím hrobě
svíce a všechna světla. Kněz ihned vystavuje na trůn Nejsvětější
svátost oltářní. Jeli uložena v Getsemanské zahradě, rozsvítí
kostelník i tam světla. Kněz se oblékne v rochetu a bílou štolu; k
oltáři ho doprovází kostelník s kadidelnicí a ministrant s
klapačkou. Kněz vyjme Nejsvětější svátost ze svatostánku, okouří
ji, kostelník naň vloží velům. Potom se přenese Nejsvětější
svátost do Božího hrobu. Při průvodu se Nejsvětější svátost
okuřuje, rovněž u Božího hrobu před vystavením. Jeli však
Nejsvětější svátost uložena v Božím hrobě, není třeba vela, nýbrž
jen kadidelnice. Kostelník si rozdělá oheň pro tuto službu v druhé
kadidelnici. Když je Nejsvětější svátost vystavena, začíná ihned
adorace ministrantů. Po celý den se ministranti střídají, a proto je
potřebí, aby s nimi dobu střídání kostelník napřed vyjednal.
Obřady na Bílou sobotu. V sakristii si celebrant
oblékne humerál, albu, cingulum, štolu a fialový pluviál. Jeli
asistence, obléknou si přisluhující kněží fialové dalmatiky a jáhen
také štolu. Ministranti mají fialové komže. Ihned se seřadí
průvod, v jehož čele je nesen kříž. Jeden ministrant nese na
podnose kadidlová zrna, druhý nese tácek se starými sv. oleji a s
chomáčky použité vaty, jiní ministranti nesou triangl, lucernu se
svíčkou a misál. Potom jde celebrant s asistenty. Kostelník si
přichystá delší kleště, jimiž sebere žhavé oharky z hranice a vloží
je do kadidelnice. Průvod jde kostelem okolo hlavního oltáře,
před nímž se všichni ukloní, kolem Božího hrobu, před nímž se
kleká na obě kolena a všichni se ukloní. Průvod vyjde před kostel
ke hranici, kde se bude světit nový oheň. Ministrant s křížkem se
postaví proti knězi a ministrant s kadidlovými zrny po pravé ruce
celebrujícího kněze. Kněz položí na hranici staré oleje a
chomáčky vaty a kostelník výkrese z křesadla jiskru. Nemá se
zapalovat zápalkou. Když hranice hoří, modlí se kněz tři modlitby
nad ohněm, potom vyndá kostelník kleštěmi z ohně několik
žhavých oharků a vloží je do kadidelnice. Celebrant nasype
kadidlo, pokropí oheň svěcenou vodou a okouří jej. Kostelník
zapálí od posvěceného ohně svíčku, kterou má připravenu v
lucerně. Musí dát pozor, aby svíčka nezhasla. Když dohoří
hranice, rozhrabe kostelník oharky a zalije je vodou. Od žhavých
oharků v kadidelnici je možno již rozpálit další dřevěné uhlí nebo
černá kolečka. U hranice spoluučinkují zpěváci. Potom se opět
seřadí průvod, v jeho čele zase je nesen kříž, průvod vejde
hlavním vchodem do kostela, u vchodu odloží kněz fialový
pluviál a fialovou štolu, oblékne si bílý manipul, bílou štolu a
dalmatiku. Jeli asistent, oblékne si asistent bílý manipul, bílou
štolu a dalmatiku a celebrant zůstane v pluviálu. Kněz oděný v
bílou dalmatiku vezme triangl, zatím co bylo nasypáno kadidlo na
oheň. Potom vejde průvod do kostela. Hned pod kůrem u
chrámových dveří se průvod zastaví a kněz zapálí od svíčky v
lucerně jednu svíčku na trianglu a zpívá »Lumen Christi«,
pokleká na jedno koleno a s ním celý průvod. Zpěváci odpovídají
»Deo gratias«. Totéž se opakuje uprostřed kostela a potom u
hlavního oltáře. V presbytáři vezme jeden z asistujících kněží
nebo starší ministrant ze svícnu velikonoční svíci – paškál a
postaví se spolu s ostatními přisluhujícími po levé straně kněze.
Kněz nebo jáhen se pomodlí modlitbu před chvalozpěvem
»Exultet«, postaví se k pultíku na epištolní straně dole, okouří
knihu a zazpívá »Exultet«. To je chvalozpěv, vyjadřující radost
nad zmrtvýchvstáním Páně. Asistence je takto seskupena: po
pravé straně kněze stojí ministrant s křížkem a vedle něho
kostelník s kadidelnici, na druhé straně stojí ministrant s
trianglem, jiný ministrant se zrny a třetí s paškálem. Všichni tvoří
polokruh, aby byli po ruce zpívajícímu knězi. Kněz učiní při
zpěvu chvalozpěvu »Exultet« několikrát přestávku. V prvé
přestávce zasadí pět kadidlových zrn do paškálu, v druhé rozsvítí
od trianglu paškál a ve třetí přestávce rozžehne kostelník od
paškálu věčnou lampu. Od věčné lampy potom rozsvítí kostelník
další světla v kostele, nikoliv však na oltáři. Když se dozpívá
»Exultet«, odloží kněz bílou dalmatiku, oblékne si fialovou štolu,
fialový manipul a fialový ornát. Jeli asistence, odloží celebrující
kněz fialový pluviál a oblékne si fialový ornát a fialovou štolu.
Triangl se postaví na epištolní stranu oltáře, paškál stojí na
velkém svícnu na evangelní straně. Kostelník odnese kadidelnice
do sakristie.
Nyní se začne obřad svěcení křestní vody. Čte se dvanáct
proroctví. To trvá dosti dlouho, a proto má kostelník kdy, aby si
připravil v sakristii bílý ornát, a to ten, který byl na Zelený
čtvrtek, a jeli asistence, přichystá také dalmatiky. K oltáři dá
konvičky, lavabo a připraví si bílé antipendium na hlavní oltář.
Ke křtitelnici dá prázdný džbánek, prázdnou kropenku a kropáč.
Potom sleduje pozorně obřad u oltáře. Při posledním proroctví
odejde k oltáři a pomůže celebrantovi odložiti ornát a manipul.
Kněz si oblékne zase fialový pluviál. Proto se pluviál po celý
obřad ponechává u oltáře, přeložen přes lavici. Celebrant se
pomodlí ještě jednu modlitbu. Zatím se seřadí průvod ke
křtitelnici. Vpředu nese ministrant kříž, po jeho stranách se nesou
dvě rozžaté svíce, jiný ministrant nese paškál. U křtitelnice kněz
zazpívá chvalozpěv, rozděluje vodu v podobě kříže, plochou dlaní
se dotkne vody, vylévá ji na čtyři světové strany, dýchá zase v
podobě kříže na vodu a třikrát do ní položí paškál. Zatím co se
koná tento obřad, zavěsí kostelník na hlavní oltář bílé
antipendium, upraví oltářní tabulky, ozdobí oltář květinami a
natáhne prostřední koberec. Na stupně oltáře položí tolik polštářů,
kolik je kněží, avšak svíčky na oltáři nerozsvítí. Když kněz
dozpíval chvalozpěv, nalije kostelník z křtitelnice posvěcenou
vodu do kropenky a kněz jí pokropí lid. Potom kostelník nabere
vodu do džbánku a nalije ji do kropenek u vchodu. Z těchto
kropenek ovšem napřed odstranil starou vodu. Vodu, která zbude
ve džbánku, uschová na příští den. Potom vlije kněz do vody olej
křtěnců, křižmo a směs obou. K tomu používá lžíce. Tím je obřad
ukončen, průvod odejde k oltáři a kostelník zavře křtitelnici. U
oltáře nasadí ministrant paškál na stojan a zpívají se litanie ke
všem svatým. V menších kostelích zpívá litanie kněz, varhaník
odpovídá. Zpívajíli se litanie na kůru, položí se kněz u oltáře na
tvář a s ním ovšem celá asistence a setrvá v modlitbě až do
prosby „Peccatores“. Recitujeli litanie kněz a varhaník odpovídá,
odloží kněz pluviál a u oltáře klečí až do konce litanií ke slovu
„Kyrie eleison“. Také ministranti klečí. Potom všichni odejdou do
sakristie, kněz se převlékne do bílého ornátu, asistenti do bílých
dalmatik, také ministranti se převléknou. Kostelník rozsvítí na
oltáři od paškálu svíčky.
Když jdou kněží k oltáři, ještě se nezvoní na zvonek u
sakristie. Slouží se slavná mše sv. Při „Gloria“ se zvoní všemi
zvony na věži i v kostele jako na Zelený čtvrtek. Klapačky odnese
kostelník do sakristie a odstraní s oltářních obrazů fialové roušky,
jeli to možné. Při evangeliu se nedrží svíce. Po přijímání kněze
následují nešpory. Při zpěvu „Magnificat“ kostelník přijde k oltáři
s hořící kadidelnicí, aby kněz okouřil oltář. Neníli asistence, oltář
se neokuřuje. Po mši sv. není modlení ani požehnání, nýbrž hned
po posledním evangeliu odejde kněz nebo kněží do sakristie.
Odloží manipul a ornát, ponechá si jen štolu.
Kněz nebo kněží jdou s ministranty do Getsemanské
zahrady. Kostelník nese velům a hořící kadidelnici. V
Getsemanské zahradě se rozsvítí všechny svíce, kněz vyjme
Nejsvětější svátost, okouří ji, vezme velům a přenese Nejsvatější
svátost do svatostánku na hlavním oltáři. Cestou okuřuje
kostelník Nejsvětější svátost. Ministranti nesou dvě hořící svíce a
dávají zvonky znamení lidu. Když je uložena Nejsvětější svátost
ve svatostánku, bývá sv. přijímání věřících podle disposic
duchovního správce.
Kostelník zhasne svíce v Getsemanské zahradě a na
hlavním oltáři. V sakristii uloží všechna roucha a potom odstraní
všechny fialové roušky s obrazů a soch na všech oltářích, pokud
tak již neučinil při mši sv.
Po této práci připraví hlavní oltář na slavnost vzkříšení.
Na hlavní oltář i na oltáře vedlejší dá čistá oltářní plátna (mapy),
na hlavní oltář zavěsí nejlepší bílé antipendium a také na
kazatelnu dá závěs. S hlavního oltáře odstraní mešní tabulky a
nasadí na svícny velké nové svíce. Hlavní oltář ozdobí hojně
květinami. Na evangelní straně se ponechá volné místo pro sošku
„Vzkříšení“
paškál zůstane u oltáře, ale odnese se triangl. V poledne se zvoní
velkým zvonem. Na všechny žerdě se nasadí korouhve.
Přichystají se nejlepší roucha – bílý pluviál, dalmatiky a alby, pro
celebrujícího kněze nejlepší rocheta. Kostelník si zajistí včas
nosiče baldachýnu a korouhví pro večer.
Zatím je u oltáře Božího hrobu stálá adorace ministrantů.
Kostelník po celý den pozoruje, zdali u Božího hrobu hoří
všechny svíčky. Položí k Božímu hrobu oltářní zvonky, nejlépe
dvoje. Poněvadž průvod večer jde z kostela, doporučuje se
nedávati dlouhé alby, aby se neznečistily.
, která se tam postaví večer. Velikonoční svíce
„Vzkříšení“. Vzkříšení se slaví ve večerních hodinách. V kostele
se rozsvítí všechna světla na lustrech. Nejdeli průvod z kostela,
nýbrž konáli se jen uvnitř kostela, rozsvítí se také všechny svíce
na všech oltářích i na hlavním oltáři ihned. Jdeli průvod z
kostela, rozsvítí se svíce teprve před návratem průvodu do
kostela. Před slavností se slavně vyzvání všemi zvony. V sakristii
se přichystá oheň do dvou kadidelnic. Neníli asistence, zaučí
kostelník dva ministranty v okuřování, aby byl sám volný pro
všechny práce při slavnosti. V čele průvodu nese ministrant kříž.
Korouhve se u školních dětí nesou bílé, u mužů červené, u žen
fialové. Jiný ministrant nese sošku vzkříšeného Krista, další
loďku s kadidlem, ze které při průvodu přidává kadidlo do
kadidelnic. Další dva ministranti zvoní při průvodu zvonky, které
byly přichystány u Božího hrobu. Velmi pěkně působí také světla
pochodní nebo světla v lucernách nesená po stranách monstrance.
Když se kněží obléknou, seřadí se průvod a jde k
Božímu hrobu. Zvonkem u sakristie se dá třikrát znamení, že se
slavnost počíná. Kostelník jde za knězem a nese v rukou velům.
Po úvodních modlitbách v Božím hrobě sejme celebrant
Nejsvětější svátost s trůnu (kostelník přichystá schůdky), okouří ji
a zazpívá „Vstalť jest této chvíle!“. Ministranti začnou zvonit, na
varhany se slavnostně vyhrává a kněz s velem na ramenou vejde
pod baldachýn. Poněvadž bývá průvod veliký, seřadí se před
kostelem, kam se napřed postaví ministrant s křížkem a nosiči s
korouhvemi.
Průvod bývá takto uspořádán: napřed kříž, potom školní
mládež, bílé korouhve, dospívající mládež, spolky, hudba,
zpěváci, ministrant se soškou vzkříšeného Krista, ministrant s
paškálem, světlonoši, ministranti se zvonky, loďkou a
kadidelnicí, asistující a celebrant. Na věži se po celou dobu
průvodu slavnostně vyzvání všemi zvony.
Než se průvod vrátí, zařídí kostelník toto:
1) z Božího hrobu odstraní mrtvé tělo Kristovo. Hrob zůstane
prázdný. Aby však Boží hrob důstojně vypadal, nezhášejí se
světla, na oltáři však hoří jen šest svící;
2) odnese květiny a stromky od Božího hrobu k hlavnímu oltáři.
Uloží roušku s monstrance;
) přenese od Božího hrobu zbylé svícny na hlavní oltář, zhasne a
odnese věčnou lampu (s Božího hrobu);
4) kde to poměry dovolují, zařídí osvětlení věže a kostela. Zatím
se průvod vrací do kostela. Kněz postaví Nejsvětější svátost na
hlavní oltář, kostelník sejme s jeho ramenou velům a kněz okouří
monstranci. Nosiči zasadí korouhve na jejich místa u lavic, kříž
však zůstane u hlavního oltáře. Baldachýn se odnese do sakristie.
Po hymnech „Regina coeli“ a „Té Deum“
následuje požehnání s Nejsvětější svátostí. Soška vzkříšeného
Krista se postaví na evangelní stranu oltáře a paškál se nasadí na
, při němž se zvoní,
Po požehnání zpívá lid a bývá zpíváno také Anděl Páně.
Pokud jde průvod mimo kostel, nemusí v kostele hořet všechna
světla, ale když průvod vchází do kostela, má kostel zářit všemi
V moravských farnostech je předepsán tento pořad: když
přijdou kněží k Božímu hrobu a celebrant okouří monstranci,
všichni vstanou a kněz zazpívá „Regina coeli“ a vykoná příslušné
modlitby. Potom nasype kadidlo do kadidelnic, znovu okouří
Nejsvětější svátost, oblékne si velům, sejme s monstrance roušku,
vezme monstranci, obrátí se k lidu a zazpívá: „Vstalť jest této
hvíle!“. Potom jde průvod. Po jeho návratu se zpívá Té Deum a
následuje sv. požehnání. Po ukončení obřadu se někde přenáší
ciborium. Tu platí stejný pořádek jako při obřadu po mši sv. na
Bílou sobotu.
Večer se slavně vyzvání všemi zvony a také klekání se
vyzvání velkým zvonem. Kostelník vše v sakristii uklidí a
připraví roucha na druhý den.
Boží hod velikonoční je největší svátek v roce. Kostelník
připraví nejlepší bílá liturgická roucha. Naprosto čisté alby pro
kněze, pro ministranty čisté rochety. Slouží se slavná velká mše
sv. s asistencí. Před mší „Vidi aquam“. Na Boží hod se kropí lid
vodou, kterou si kostelník odlil do džbánku při svěcení vody na
Bílou sobotu. Paškál se rozsvěcuje pouze při mši sv. a při
nešporách. Tak se děje až do svátku Nanebevstoupení Páně.
Upozorňuje se, že se paškál nikdy nerozsvěcuje, sloužíli se mše
sv. v barvě černé nebo fialové.
